Aloe kapská 20g

Usušená šťáva z Aloe kapské se vykuřuje pro očistné a léčebné účely. Příjemně teplá a hořce sladká vůně navozuje pocity klidu, uvolnění, harmonie a relaxace.
Váha
20 g
dostupnostskladem
Cena s DPH 72 Kč
Cena bez DPH 60 Kč

Latinský název: Aloe Capensis

Aloe kapská je sukulentní, kaktusovitá rostlina, pocházející z Kanárských ostrovů, odkud se rozšířila do suchých oblastí Afriky a jižní Asie.

Pryskyřice a guma se získává usušením šťávy a dužnatých částí listů. Již po tisíciletí je pro své silně léčivé a hojivé účinky známá a hojně využívána v lékařství. Staří Řekové ji používali k ošetřování ran, léčbě pohlavních chorob, jako projímadlo a ke zklidnění žaludečních nevolností. Šťáva z Aloe je vynikajícím prvním pomocníkem při popáleninách a kožních onemocněních.

Vykuřování Aloe kapské:

  • očištění, uvolnění, harmonie, relaxace, detoxikace, regenerace, léčení
  • při vykuřování vydává Aloe hořce sladkou, teplou vůni s lehkým ovocným podtónem, která kolem sebe šíří přátelskou a pohodovou atmosféru
  • projasňuje, uklidňuje, odstraňuje stres a napětí
  • čistí mysl a tříbí ducha

Aloe kapská je spojena s planetami Mars a Saturn, elementem vody a znameními zvěrokruhu: Rak, Štír a Ryby.

Náš tip: špetku Aloe kapské přidávejte do harmonizačních směsí a směsí pro vodní znamení. Dobře se mísí s damarou, kopálem, Aurum nero a jasmínem.

Alternativní zbožízobraz vše

Vykuřovací pícka FLOWER keramika
509 Kč
Mramorový hmoždíř bílý Ø 12cm
759 Kč
Rychlozápalné uhlíky Holandsko 4cm box (10rolí,100ks)
594 Kč
Měděné KLEŠTĚ NA UHLÍKY
199 Kč
historie vykuřování

Vykuřování je tak staré jako samotné používání ohně. Již v nejranějších dobách lidé spalovali vonné dřevo, pryskyřice a rostliny, které našli ve svém okolí. 

Pravděpodobně to byla z počátku náhoda. Někdo do ohně vhodil kus smolného dřeva a objevil při tom příjemné aroma a pozitivní účinky kouře. Jantar je pravděpodobně jedna z prvních vykuřovacích substancí, jež byly v době ledové přidávaný do ohnišť v jeskyních.

Jak bylo zjištěno u národů, které doposud praktikují „primitivní" způsob života, měli také první uživatelé vykuřovacích substancí ještě velmi vyvinutý a jemný čich. Byli schopni ucítit zvířata, blížící se bouři, nebezpečí či vzdálený oheň. Rozlišili dobré potraviny od jedovatých. Používali čich na čistě praktické účely. 

Poté následovalo používání rostlin k rituálním, magickým a náboženským účelům. Bylo součástí každodenního života předtím, než se vykuřování poprvé rozvinulo v kultuře. Byly nalezeny asi 60 000 let staré hroby neandrtálců, kteří byli pohřbeni spolu s květinami a bylinami, zjevně proto, aby jim byla usnadněna cesta na onen svět.

Lidé si tedy již před mnoho tisíci lety byli vědomi, že různým rostlinám jsou vlastní jiné účinky. A tak začaly být tyto rostliny používány k rozličným účelům: jako stimulační, omamné a léčivé prostředky, jako obětiny, jako most do světa bohů a též pro kosmetické účely. Je potěšující, že staré kultury zcela nezávisle na sobě učinily podobné objevy a zkušenosti s účinky jednotlivých rostlin.

Šamani a léčitelé po celém světě věděli o tom, že určitá pryskyřice a byliny způsobují změny vědomí. Pomocí hořícího dřeva, pryskyřic a rostlin se odesílala poselství ve formě proseb, vzývání a zaklínadel. Byly to první vědomé činy cílené k léčebným, magickým a náboženským účelům. K ovlivnění lidských osudů, dosažení zdraví, blahobytu a štěstí.

Doklady o rozvinuté kultuře, v níž se praktikovalo vykuřování a která kvetla v době asi 7200 let před naším letopočtem byly nalezeny ve Skandinávii:  malé kusy kuřidla ve formě koláčků, které při spalování šířili vůni aromatických pryskyřic. O několik tisíciletí později už byla praxe vykuřování neodmyslitelně spjata s náboženským a kulturním životem antických civilizací.

nahoru