Tonkové boby, 20 g

Sladká, teplá a vanilková vůně tonkových bobů se svými kořeněnými akcenty má při vykuřování harmonizující a rozjasňující účinky. Nosí se jako amulet v kapse nebo na těle pro štěstí, přitahování lásky a zahánění nemocí.
Váha
20 g
dostupnostskladem
Cena s DPH 97 Kč
Cena bez DPH 84 Kč

Dipteryx odorata

Sladká, teplá a vanilková vůně tonkových bobů se svými kořeněnými akcenty má při vykuřování harmonizující a rozjasňující účinky. Pro kuření se tonkový bob strouhá na struhadle.

V zemi svého původu se nosí jako amulet v kapse nebo na těle - v této formě prý přináší štěstí, přitahuje lásku a zahání nemoci. Tonkový bob v peněžence podporuje přítok peněz. Může též posloužit ke splnění přání - stačí před ním své přání vyslovit a pak ho zahrabat na bezpečném místě do země.

  • Balzám na duši
  • Prožity a smyslnost
  • Zvládnutí smutku

Planeta - Venuše

Elementy - Země, Éter

Znamení - Býk, Rak, Váhy

Alternativní zbožízobraz vše

Makové květy červené sušené
139 Kč
Kadidelnice MARAKÉŠ s rukojetí zlatá mosaz
645 Kč
historie vykuřování

Vykuřování je tak staré jako samotné používání ohně. Již v nejranějších dobách lidé spalovali vonné dřevo, pryskyřice a rostliny, které našli ve svém okolí. 

Pravděpodobně to byla z počátku náhoda. Někdo do ohně vhodil kus smolného dřeva a objevil při tom příjemné aroma a pozitivní účinky kouře. Jantar je pravděpodobně jedna z prvních vykuřovacích substancí, jež byly v době ledové přidávaný do ohnišť v jeskyních.

Jak bylo zjištěno u národů, které doposud praktikují „primitivní" způsob života, měli také první uživatelé vykuřovacích substancí ještě velmi vyvinutý a jemný čich. Byli schopni ucítit zvířata, blížící se bouři, nebezpečí či vzdálený oheň. Rozlišili dobré potraviny od jedovatých. Používali čich na čistě praktické účely. 

Poté následovalo používání rostlin k rituálním, magickým a náboženským účelům. Bylo součástí každodenního života předtím, než se vykuřování poprvé rozvinulo v kultuře. Byly nalezeny asi 60 000 let staré hroby neandrtálců, kteří byli pohřbeni spolu s květinami a bylinami, zjevně proto, aby jim byla usnadněna cesta na onen svět.

Lidé si tedy již před mnoho tisíci lety byli vědomi, že různým rostlinám jsou vlastní jiné účinky. A tak začaly být tyto rostliny používány k rozličným účelům: jako stimulační, omamné a léčivé prostředky, jako obětiny, jako most do světa bohů a též pro kosmetické účely. Je potěšující, že staré kultury zcela nezávisle na sobě učinily podobné objevy a zkušenosti s účinky jednotlivých rostlin.

Šamani a léčitelé po celém světě věděli o tom, že určitá pryskyřice a byliny způsobují změny vědomí. Pomocí hořícího dřeva, pryskyřic a rostlin se odesílala poselství ve formě proseb, vzývání a zaklínadel. Byly to první vědomé činy cílené k léčebným, magickým a náboženským účelům. K ovlivnění lidských osudů, dosažení zdraví, blahobytu a štěstí.

Doklady o rozvinuté kultuře, v níž se praktikovalo vykuřování a která kvetla v době asi 7200 let před naším letopočtem byly nalezeny ve Skandinávii:  malé kusy kuřidla ve formě koláčků, které při spalování šířili vůni aromatických pryskyřic. O několik tisíciletí později už byla praxe vykuřování neodmyslitelně spjata s náboženským a kulturním životem antických civilizací.

nahoru