Aloe kapská 20g

Usušená šťáva z Aloe kapské se vykuřuje pro očistné a léčebné účely. Příjemně teplá a hořce sladká vůně navozuje pocity klidu, uvolnění, harmonie a relaxace.
Váha
20 g
dostupnostskladem
Cena s DPH 72 Kč
Cena bez DPH 60 Kč

Latinský název: Aloe Capensis

Aloe kapská je sukulentní, kaktusovitá rostlina, pocházející z Kanárských ostrovů, odkud se rozšířila do suchých oblastí Afriky a jižní Asie.

Pryskyřice a guma se získává usušením šťávy a dužnatých částí listů. Již po tisíciletí je pro své silně léčivé a hojivé účinky známá a hojně využívána v lékařství. Staří Řekové ji používali k ošetřování ran, léčbě pohlavních chorob, jako projímadlo a ke zklidnění žaludečních nevolností. Šťáva z Aloe je vynikajícím prvním pomocníkem při popáleninách a kožních onemocněních.

Vykuřování Aloe kapské:

  • očištění, uvolnění, harmonie, relaxace, detoxikace, regenerace, léčení
  • při vykuřování vydává Aloe hořce sladkou, teplou vůni s lehkým ovocným podtónem, která kolem sebe šíří přátelskou a pohodovou atmosféru
  • projasňuje, uklidňuje, odstraňuje stres a napětí
  • čistí mysl a tříbí ducha

Aloe kapská je spojena s planetami Mars a Saturn, elementem vody a znameními zvěrokruhu: Rak, Štír a Ryby.

Náš tip: špetku Aloe kapské přidávejte do harmonizačních směsí a směsí pro vodní znamení. Dobře se mísí s damarou, kopálem, Aurum nero a jasmínem.

Alternativní zbožízobraz vše

Eglise závěsná kadidelnice 15cm
970 Kč
Rychlozápalné uhlíky Holandsko 4cm box (10rolí,100ks)
594 Kč
Měděné kleště na uhlíky
174 Kč
historie vykuřování

Vykuřování je tak staré jako samotné používání ohně. Již v nejranějších dobách lidé spalovali vonné dřevo, pryskyřice a rostliny, které našli ve svém okolí. 

Pravděpodobně to byla z počátku náhoda. Někdo do ohně vhodil kus smolného dřeva a objevil při tom příjemné aroma a pozitivní účinky kouře. Jantar je pravděpodobně jedna z prvních vykuřovacích substancí, jež byly v době ledové přidávaný do ohnišť v jeskyních.

Jak bylo zjištěno u národů, které doposud praktikují „primitivní" způsob života, měli také první uživatelé vykuřovacích substancí ještě velmi vyvinutý a jemný čich. Byli schopni ucítit zvířata, blížící se bouři, nebezpečí či vzdálený oheň. Rozlišili dobré potraviny od jedovatých. Používali čich na čistě praktické účely. 

Poté následovalo používání rostlin k rituálním, magickým a náboženským účelům. Bylo součástí každodenního života předtím, než se vykuřování poprvé rozvinulo v kultuře. Byly nalezeny asi 60 000 let staré hroby neandrtálců, kteří byli pohřbeni spolu s květinami a bylinami, zjevně proto, aby jim byla usnadněna cesta na onen svět.

Lidé si tedy již před mnoho tisíci lety byli vědomi, že různým rostlinám jsou vlastní jiné účinky. A tak začaly být tyto rostliny používány k rozličným účelům: jako stimulační, omamné a léčivé prostředky, jako obětiny, jako most do světa bohů a též pro kosmetické účely. Je potěšující, že staré kultury zcela nezávisle na sobě učinily podobné objevy a zkušenosti s účinky jednotlivých rostlin.

Šamani a léčitelé po celém světě věděli o tom, že určitá pryskyřice a byliny způsobují změny vědomí. Pomocí hořícího dřeva, pryskyřic a rostlin se odesílala poselství ve formě proseb, vzývání a zaklínadel. Byly to první vědomé činy cílené k léčebným, magickým a náboženským účelům. K ovlivnění lidských osudů, dosažení zdraví, blahobytu a štěstí.

Doklady o rozvinuté kultuře, v níž se praktikovalo vykuřování a která kvetla v době asi 7200 let před naším letopočtem byly nalezeny ve Skandinávii:  malé kusy kuřidla ve formě koláčků, které při spalování šířili vůni aromatických pryskyřic. O několik tisíciletí později už byla praxe vykuřování neodmyslitelně spjata s náboženským a kulturním životem antických civilizací.

nahoru